13. ledna 2013

Knihy jsou živé

Každá kniha má svůj příběh. Může mít třeba tisíc výtisků, ale každý ten výtisk si žije svůj život. Zná ho jen on sám, protože není napsán. Sice nám popovídá o něčem, třeba pohádku nebo příběh slečny, která si jde za svým snem, příběh druhé světové války, životopis jejího pisatele  nebo vám poví o rostlinách a jejich pěstování, ale to, co psané není, to se nedozvíme. Například skoro vůbec netuším, jaký příběh by mi řekla kniha na fotografii. Nevím, v jakých podmínkách byla sepsána, tištěna, prodávána, s jakými pocity ji moje máma koupila, ale vím, že když jsem ji jako malá dostala, měla jsem obrovskou radost. Maminka mi z ní četla. Nyní z této knihy občas čtu mamince já, když si chce na chvíli odpočinout. Jindy kniha leží v polici, občas z ní utřu prach  a někdy z ní je modelka. Beru ji na procházky ven, kde s ní fotím, protože z knih, které mám, má nejhezčí vazbu. 
Jo, možná to zní trochu bláznivě, ale je to jedna z myšlenek, které mi  pluly hlavou, když jsem čekala na přítele, až mu skončí škola. Také když jsem fotografii mírně upravovala, tak jsem cítila, že z ní jde život, protože ty stránky se vlastně na fotce samy převracejí. Člověk, který se na to kouká, necítí vítr v zádech ani sníh na prstech. Pokud máte doma nějakou pohádkovou knížku, zkuste si udělat hrnek teplého čaje, zalézt si do postele nebo do křesla a přečíst si jednu z pohádek. Třeba zrovna o Otesánkovi. Pak můžete o tom napsat článek k sobě a nebo mi sem do komentářů napsat, jak jste se u toho cítili, co se vám vybavovalo. :-)



10 komentářů:

  1. Tak tenhle článek mě naplnil takovým hrozně uklidňujícím pocitem. Krásně sepsáno. A fotografie na mne působí hrozně hezky, fantastickým dojmem. Já sama k několika knihám mám vážně hodně blízký vztah. Je to stejně strašně zvláštní, že díky pár řádkám písmen v pouhé knize se může začít cokoli, tedy alespoň v naší mysli... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Kdykoli se mi do ruky dostane dobrá kniha, která mne zaujme, často na poslední stránce zalituji, že končí. Jako kdyby mne opouštěl kamarád.
    Poslední dny mám ale jiný problém. Mám malý byt a jsem knihami zaplaven a tak jsem uvažoval, že bych je měl vytřídit a ty, ke kterým bych se asi nevracel, odnesl do antikvariátu. Ovšem je to nadlidský úkol. Kdykoli vezmu knihu do ruky zjistím, že mi vlastně přirostla k srdci a nemám sílu se s ní rozloučit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady je jen jedno řešení! Větší byt! Já vím, tím ti asi moc nepomůžu... Je těžké rozloučit se z dobrou knihou...

      Vymazat
  3. Vazba je vážně pěkná :) Taková ta zaprášená moudrost z čarodějovy knihovny :)

    OdpovědětVymazat
  4. T aposlední fotka je opravdu kouzelná.:)

    OdpovědětVymazat
  5. Opravdu krásná vazba. Já mám hned vedle polštáře už asi 12 knih na hromádce. Před usnutím vždy do nějaké nahlížím a když mi vnukne inspiraci, tak si to zapíšu. Mám tedy u hlavyknihy, které netřeba zhltnout, ale kdekoliv nalistuji vypadne na mě inspirace, rozjedou se myšlenky a jiný příběh. Takové knihy jsou zvláštní. Dřív by mě možná neuspokojily, ale dnes ano.

    OdpovědětVymazat
  6. naozaj uzasna! Ja som sa teraz akoby trochu ,,odcudzila" kniham nakolko som na Vianoce dostala citacku. Knihy teraz citam viac ( lebo je to praktickejsie, lahsie, dostupnejsie) ale vsetci co knihy zboznuju chapu ze kniha je proste kniha :)
    Inak ak mas rada pekne pyzamka dnes je u mna na blogu par peknych typov:)
    http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2013/01/co-mam-rada.html

    OdpovědětVymazat
  7. Z pohádek mám ráda ty od Andersena. Vždycky mi je čítávala babička, ale ten výtisk se někde ztratil, takže jsem byla nadšená, když jsem ji dostala loni za vysvědčení :)
    A knížky se mi všeobecně zdají hrozně fotogenické :D Ovšem tahle je obzvlášť :)
    (Ovšem nejvíce by z tohoto článku byli nadšeni hipsteři, ou jeeeah. Ehm, už mlčím :D)

    OdpovědětVymazat
  8. Já když jsem byl o něco menší, tak jsem se pohádkám moc nevěnoval, jedinou sbírku fantasy-pohádek jsem přečetl Narnii. Bylo skvělé číst první díl celé té ságy, když venku padaly vločky, já ležel v posteli a do příběhu se krásně zažil. Máš pravdu, knihy jsou živé a každá má svůj příběh. Problém ovšem je, že ne každý ten příběh dokáže pochopit, nebo se do něj vcítit. Fotky jsou jako vždy skvělé, sedí k článku a dodávají mu na důvěryhodnosti :)

    OdpovědětVymazat