24. února 2013

Hřejivé odstíny zimy

Ano, často si stěžuji na zimu a fakt si přeji, aby už nastalo jaro, ale zároveň si uvědomuji, co pro mě zima znamená. V zimě jsem se narodila. V zimě mám největší tendenci spát, mám tu nejvíce nostalgickou náladu, protože se mi vybavují všechny vzpomínky začínající někdy okolo mých čtyř let. Vzpomínám si, jak jsem s mými bratranci a sestřenkou seděla na saních a strejda nás táhl přes les k babičce. Vzpomínám  si, jak jsem se kamarádila s jejich bratrancem a u nich v prádelně jsme seděli u těch bílých plechových kamen a povídali si. Jak jsem fotila u babičky tatínka, když se nechal oholit na ježka. Jak mě babička nutila nosit ručně pletené papučky, aby mi netáhlo na nohy, jak mi táta sliboval, jak půjdeme sáňkovat na velký kopec za kravínem. Všechny vzpomínky se vlastně pnou k tomu, jak jsme jezdili každý víkend k babičce.
Často na facebooku vidím, co všechno moji 'přátelé' lajkují a nestačím se divit. Většinou takové ty obrázky, co mají nasbírat nejvíce lajků s významem: „Pokud si pamatuješ toto, měl jsi dobré dětství.“ a já si většinu toho pamatuji. Na Toma a Jerryho jsme se koukali ve školce, než jsme šli spát. Ano, já vždycky chodila po spa a většinou jsem tam zůstala mezi posledními, což mi umožnilo sblížit se s učitelkami. Fakt. Milovala jsem to povídání si s nimi. Taky jsme tam měli počítač. Ještě dnes má maminka schovaný diplom za vyřešení jistého programu, kde jsme měli počítat, vybarvovat a hledat. Zpět k tématu, kam jsem chtěla dojít...

Snažím se na věci dívat z té lepší stránky, řešit problémy hned, pokud je mohu řešit a ráda lidem pomáhám, pokud chtějí. To obdivuji i u našeho angličtináře. On pomáhá lidem, u kterých ví, že to má smysl. Ale jak říká on: „Těžko pomoci někomu, kdo sám nic nedělá.“. Jak říkám, snažím se vše dělat tak, abych něco dělala, neměla v životě dny, u kterých si řeknu, že ani nevím, co jsem dělala. Tohle mi pomáhají uvědomit si lístečky, které si od začátku roku píšu. Na každý den jeden. A ke včerejšímu bych si napsala to, že jsem se odhodlala napsat e-mail do Chovánku(rodinná péče blízko mého bydliště), že bych jim ráda darovala mé hračky. Mám totiž doma plno hraček, které mi už nedělají radost, ale jiným dětem určitě udělají. A že bych třeba ráda pomohla i jinak, tak uvidíme, co mi odepíší. A na konec bych si dovolila jeden citát z knihy Roberta Fulghuma: Slova, která jsem si přál napsat sám.  Citát patří Helen Keller.

„Ještě žádný pesimista neodhalil tajemství hvězd, ani nedoplul k neznámé zemi, ani lidskému duchu neobjevil nové nebe.“


14 komentářů:

  1. Nostalgie z toho přímo srší :) I já rád vzpomínám. Když venku sněží, tak si sednu ke krbu a prostě vzpomínám, na špatné i na dobré. Zima je krásné období, ale léto je ještě hezčí (jaro rád nemám, nějak na mě působí "nevyjádřeně") :) Máš můj imaginární "lajk" za e-mail do Chovánku, udělala si zase jeden krásný skutek, který ukazuje, že jsou i dobří lidé mezi námi :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mě už ta zima neskutečně rozčiluje. Mám ji ráda, ale jen tak ze začátku a kolem Vánoc. Potom už je to moc dlouho a jen vyčkávám jaro. Taky bych jen spala, občas mi to kýve s náladou a skoro nic se nikde neděje, takže je to i trošku nudné. :/

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že z e-mailu, který si poslala do Chovánku budou mít rádost..
    Je to skvělý způsob jak hračky budou sloužit ještě někomu jinému a nemusí se vyhodit..Já mám zimu zase moc ráda, ale na jaro se taky těším..:)
    Po něm, ale následuje léto a to zrovna v lásce nemám..

    OdpovědětVymazat
  4. Mně letošní zima vůbec nevadí. Nebyly skoro mrazy, těch pár dní, co bylo kolem -5 je nic a sníh párkrát napadl a hrozně rychle roztál. Pohoda. A za pár týdnů je jaro.

    OdpovědětVymazat
  5. Já to nechápu. Ať sem napíšu cokoli, tak to za chvíli zmizí.

    OdpovědětVymazat
  6. Pro komentujícího Jindru, od kterého se zde nějakým záhadným způsobem nezobrazují komentáře, ačkoliv na gmail mi dojdou: Sleduješ mě jako čtenář? Sleduješ mě anonymně nebo normálně? :)

    Pro ostatní: Nevíte, co s tím, když mi jeho komentáře mizí?

    OdpovědětVymazat
  7. Vyplňuju Název/adresa, protože tak se dá napsat jméno. Nechci aby tam bylo Anonym, asi mi ale nic jinýho nezbude. Hned po odeslání tu komentář je v pořádku vidět a když nakouknu za chvilku, tak je pryč. Poprvé jsem myslel, že mě mažeš, ale asi je to nějaká divná chyba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, jsi tu! Jestli zmizíš, zkusím napsat na podporu :)

      Vymazat
  8. A už jsem zmizel... Blogspot je zajímavé místo plné zázraků!

    OdpovědětVymazat
  9. Tak už jsem zmizel i jako Anonym. Asi je moje adresa na nějakém blacklistu? Ale neměla by být, nic špatného nedělám a na jiných blozích není problém.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z nějakého podivného důvodu jsi byl ve spamu... Když tak komentáře piš a já je budu odtamtud zveřejńovat, pokud se to nespraví :-)

      Vymazat
  10. Aha, tak aspoň, že se našlo vysvětlení.

    OdpovědětVymazat
  11. Taky jsem jako dítě miloval sníh a dodnes si užívám jak mi křupe pod nohama. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Vážně bych chtěla bát mnohdy jako ty :)

    OdpovědětVymazat