6. dubna 2013

Dítě

„Pokud chcete, aby vaše děti byly chytré, čtěte jim pohádky. Pokud chcete, aby byly chytré víc, čtěte jim více pohádek.“ A. Einstein

Ona: „Myslím, že naše děti budou nejchytřejší na světě!“
On: „Ano, budeme jim totiž příběhy vymýšlet.“
Ona: „Nějak si dokážu představit, jak se něco rozbije a Max hned bude mít v hlavě logické vysvětlení, proč se to stalo. Bude obsahovat jen malý zlomek pravdy a hodně vedlejších postav.“
Nemohla jsem si pomoci, když jsem projížděla včera stránku s citáty a tento citát jsem tam našla. Napsala jsem si jej nejen na papír, ale poslala i mému příteli. Ano, ta konverzace je mezi námi dvěma. Někdy máme tak neuvěřitelně milé a vtipné rozhovory, že bych se nejraději podělila o všechny, jenže mnohdy by člověk potřeboval pořádně znát nás oba, aby je dokázal pochopit. A některé věci jsou ještě lepší osobně. Například když se mého přítele zeptám, jestli mi bude vyznávat lásku i v jiných jazycích a on najednou začne dělat skřeky jako Chewie ze Star Wars. Upřímně to bylo to nejhezčí, co mi kdy kdo řekl :-D. Asi se najde hodně lidí, kterým to přijde kýčovité stejně jako status na facebooku o lásce nebo takové ty obrázky s textem, kde kluk holce říká, že by od ní nikdy neodešel. Mně to přijde kýčovité v tom, že si to dává na zeď každá, že to chtějí všechny holky zažít, ale vlastně se momentálně radují z kusu textu, co někdo překopíroval. No, ale já jsem v těchto věcech tak trochu ztracená. Nikdy z toho necítím to, co bych jako holka měla cítit... 

Abych se však dostala k tomu, k čemu jsem chtěla. Děti jsou ty nejmocnější osoby na světě. Mají neomezenou fantazii, jednoduchá vysvětlení a být s nimi znamená pochopit jejich myšlení. Jsou zároveň často dost kruté a upřímné. Je však stále spousta věcí, které bychom se od nich měli naučit... 



4 komentáře:

  1. Takže zaprvé, úžasná fotka!:)
    Dětem často jejich fantazii hrozně závidím.. sama na sobě vidím, že fantazie se člověku zmenšuje..
    Občas je mi líto, že rodiče dětem už tolik nečtou pohádky jako dřív. Nám je mamka četla pořád a třeba moje neteř Ti, když ji čteš jednu O třech prasátkách do toho skáče a vypráví sama.. a to jí je tři a půl. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem ráda za objevení tvého blogu :-)
    Jo, děti, od chvíle, co synek začal mluvit, nepřestávám žasnout, co všechno to dítě ví, a co si domyslí a vymyslí :-)
    Ta tvá věta o vedlejších postavách je geniální, musela jsem se smát :-)

    OdpovědětVymazat
  3. A mně nikdo nikdy žádný pohádky nevyprávěl. Kde sem teda sebral tu inteligenci? :D Nejspíš je na vině Čtyřlístek :D

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem jako malá nejdříve poslouchala pohádky a pak mě nebavily, protože začaly být nesmyslné. Jako víla Amálka v zimě, ale v televizi zima nebyla, nebo mluvící vlk. Začala jsem koukat na dokumenty na dvojce =)
    Pak se chudák paní učitelka ve školce divila, že jsme všichni z vajíčka O=)

    OdpovědětVymazat