2. dubna 2013

Holub Emil

I žil ve městě, které mělo tisíce obyvatel. Žili tu krysy, potkani, holubi, potulní psi, kočky a spoustu exotického zvířectva. Nejpozoruhodnější z nich byl holub jménem Emil. Rád cestoval do exotických zemí, jako je například Brno-venkov. Nejraději však létal do Afriky. Byl to snílek, proto vás jistě nepřekvapí, když vám řeknu, že svoji růžovou nožku nikdy nesmočil v jezeře Tanganika. Všechny jeho cesty se odehrávaly jen v jeho mozku o velikosti lískového oříšku. 
Kromě cestování hrozně rád dělal mapy, ačkoliv většina obyvatel to nedokázala pochopit a obviňovala ho z toho, že na všechno sere. Jednoho dne tak seděl na zábradlí a pozoroval, jak se lidé ženou po tradicích Velikonoc. Netušil, že na něj jedna z těch fotografek ostří, tak si toho nevšímal. Chvíli pozoroval svět, udělal několik map a rozhodl se, že letos už na velikonoční trhy ani nepáchne, protože všude překáží lidé a on by nerad byl zavřen za ublížení na zdraví. Šel domů, za svou družkou a neustále mu vrtala hlavou jedna jediná otázka. Proč je havran jako psací stůl? A netušil, že na zcela jiném místě se patnáctiletá slečna ptá své maminky: „A kde spí všici holubi?“



3 komentáře:

  1. Kouzelné, hlavně to, jak holub na všechno sere :)

    OdpovědětVymazat
  2. Teda, umíš to krásně pojmout. x)

    OdpovědětVymazat
  3. Chci být já tvé dítě, abys mi vyprávěla příběhy před spaním ;)

    OdpovědětVymazat