5. listopadu 2013

Medvídek Pú


Tam, kde sní se,
kde peří  hřeje,
zároveň já kráčím
Stokorcovým lesem.

Já a se mnou přátelé
vycpaní plyšem,
jako já emocemi.

Vítr v korunách stromů
skučí a tropí neplechu,
zatímco ve svém pelechu
leží medvídek Pú
v červeném trikotu.

Poslední hrníček medu
snědli jsme spolu,
když poslouchali jsme sovu,
jak dává moudrost světu.

A hlavy učené se smějí,
ale zapomněli,
jak důležité jsou pohádky.

Milují je děti a já...

4 komentáře:

  1. Mě se to líbí. Ta fotografie je parádní a ty verše si dokážu představit, jak je říkám nějakému dítěti. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jéé, tak toto se mi moc líbí. :)

    OdpovědětVymazat